Knihovna
Střepy
APE
Knihovna
Obsah
Mladičká prostitutka na Moulin Rouge dnes bude mít málo kšeftů. Dostala přes hubu od nějakýho nesmělýho mládenečka a má modrý oko. Nabalil si ji bohatec (jenom kvůli tomu móňu) a bouchnul si taky. A další den taky. A napotřetí všeho modrého? Taky.
Na ulici Rivoly seděla mladá tulačka s vlasama zacuchanýma, báglem a bíglem. Nevím, jestli žebrala, ale v tu chvíli bych se posadila vedle ní. Neudělala jsem to jenom proto, že bych nesnesla ten smutnej pohled, kdybychom si nerozuměly. V takové chvíli by totiž cinknutí mé mince na dlažbu znělo nesnesitelně nahlas.
Na nádvoří galerie Tokio byly kolem zdí narovnaný matrace a chudý lidi.
V restauraci
Za akváriem vidím, jak dva kluci strkají sestřičce do drdůlku vrtulky z pohárů.
A všechno je krásný a barevný, jako oči číšnice, co se schovávají za automat s pistáciema.
(Ještě teď cítím, jejich zkaženou chuť)
Ta holka musí hrát šachy!
Každej den vyběhne na zastávku autobusu celá v ČERNÉ nebo BÍLÉ.
Střídá to:
Pondělí černá (jako většina z nás)
Úterý-bílá
Středa-černá
Čtvrtek-bílá
Pátek-černá
Dnes vyšla bílá jako sníh
A já žmoulám v kapse pětikorunu na jízdenku
A přemýšlím, jestli se dá vsadit na mat.
Tvoje
Tvary, to uz se
Dá mluvit o
Kráse
Ale
Tvoje vlasy,
Oči,ústa, zápěstí
Já vím, život je teď
Děsně těžkej, a když jsi
Tolikrát utekla do kina,
Aby tě v té tmě
Nikdo nenašel,
Nebylo to nic moc
Teď je kino moc drahý,
On tě vlastně už nikdo ani
Moc nehledá
Teď už jen vůně
Svařáku
Si tě
Najde
A pak
Už
Vlastně nic
Isa
Taková hezká holka,
Co tak sama?
Chceš pomoct s tím baťohem?
Já tě chci jen pohladit po tváři
A slyšet o káždé vrásce příběh.
Koho žes tu potkala?
Ty jsi se s ním vyspala?
A budeš se mnou?
Že prý to moc nezebe
Když jsou tak dvě u sebe.
Starý pán
Starý pán toho tolik zažil, má ošoupaný kolena a na zadku záplatu. Ale nikdo ho nikdy poslouchat nebude, moc smrdí. Nikdo nezapíše ty nejúžasnější historky barona Prášila s dírou na zadku.
Ano, moje chudá lásko,
Budeme se milovat až do smrti,
Budeme mít spoustu krásných dětí
A v maringotce růžovou tapetu.
Když se svlíkáš, jako by fotograf vyvolával fotografii,
To tmavé důležité je vidět hned,
Jemné nuance tvých křivek však až po chvilce
Na nádraží v Olomouci 5:20 dne 17. 10 2000 tři starší ženy tančili ve třetím patře nádražní budovy,
Já je viděla z vlaku němou grotesku.
Nazvala jsem je vílama (jejich kila i vrásky)
Tři grácie.děkuju.
Už nikdy z tohoto pokoje nevylezu,
Budou mi tě strkat pod dveřmama jako palačinku.
Jmenuješ se Holka od bubínků,
Když jsem tě fotila,
Styděla jsi se jako malá holčička,
Ale tvůj bubínek všude kolem vířil
Sex a magii.
Měla jsi uzlíkový vlasy,
Krásnej profil
A kolem stádo chlapů.
A ty mezi nima jako
černá perla
Vzácná
Jediná
Teď, kdybys tu byla, opřu si hlavu o tvé rameno a pomalu sklouzávám do tvé měkké náruče. Kdybys tu byla, přijala bys mou těžkou hlavu jako dítě. A mám ráda, když mi šeptáš pohádku.
Jsi dokonalá jako kotě.