Knihovna Samomluvy a rozhovory Johanka a Sylvie Knihovna Obsah

Uprostřed zahrady nedotčeni sněhem leželi poslední dva milenci a tváři obrácenou k nebi pojídali hvězdy "Nevezmeš moje jméno nadarmo" pravil první "Nebudeš míti jiného, nežli mne" pravil druhý "Neporaníš mne" "Nezraníš mne" "Nezabiješ" Johanka Odpouštím a zanechávám v krajině stojí opuštěný strom možná, že přišel o všechny listy v náhlém přídechu mrazu možná, že strachy zešedivěl a opadal nevím Odpouštím a zanechávám děj se vůle tvoje, pane, neboť tvá je ta koruna bez listí a přece ne tak holá, jak by se zdálo, ve větru se na větvích komíhají červená jablka - kapičky krve Johanka Má drahá přítelkyně zrcadlo mé bezbolestnosti dravý proude něžnosti jen já a jediná hvězda tu zavíráme brány noci Pálím tyčinku k večerní modlitbě Strážcové dveří na kratičký okamžik odkládají meče a sklání hlavu Pane, tapety v mém pokoji jsou staré a zažloutlé jako plamen svíčky Pane, ponožky mám prochozené a kabát plný dýmu Moje srdce však k tobě promlouvá čistým hlasem Odpusť mi hříchy a provinění Smyj z mojí hlavy popel města K tobě se utíkám Má drahá přítelkyně tvého čela nechť se dotkne paprsek milosti Do tvých vlasů spadněte andělská peříčka Budiž pozdravena budiž prosvětlena Nedotknutelná Johanka Tenhle dialog vznikl u kavárenského stolu, poté, co se v bezprostřední blízkosti nečekaně objevila osoba z mého nejbližšího okolí, která tehdy ještě netušila, že Johanka a já... Johanka: Spirála k pochopení věcí sjíždím jako pater nosterem do přízemí nestačím však vyskočit a stoupám znovu vzhůru Stále v zajetí nekonečného vlnění Strachy jí buší srdce Sylvie: To není strach To je jen vlnobití, když se přiblíží průlom toho všeho do Reality, když už jako bych slyšela řinkot vysypanýho skla a cejtila na jazyku sladkou šťávu rozkouslý kuličky vína, která už nikdy nebude znovu celá Johanka: Pukne jedna kulička, ale zbývá ještě celý hrozen. Neptej se, co se stane, až i ten zmizí. Kostřička ohlodaná, stopičky potřísněné šťávou: Všechno jednou končí, ale přítomnost je věčná Chtěla bych v ní uvíznout a naslouchat prudkému bušení tvého srdce pam padam Procházím loukou, veďte mě, byliny, barevnou cestou co bůhví kde končí, vemte mě s sebou! Prochazím lesem a skládám si cestu, kameny bílý, jen ty nejbělejší, s váma já půjdu! Byliny, kameny, mám nohy znavený, mám oči spálený, jak slunce vzývám, kameny, byliny, já nejsem bez viny, ale mý srdce tak hlasitě zpívá, tak hlasitě buší... Přichazím k řece a do proudu vstupuji nechám se unášet, voda mě donese tam, kam mám dojít Dál budu putovat, věřím, že cesta má z kamenů, květů, z vody a země S cílem mě spojí... Byliny, kameny, mám nohy znavený, mám oči spálený, jak slunce vzývám, kameny, byliny, já nejsem bez viny, ale mý srdce tak hlasitě zpívá, tak hlasitě buší... Sylvie Stojím stojím stojím nechávám se kovat větrem kterej fičí nechávám se kovat větrem kterej fičí nechávám se kovat chci se někam schovat chci se někam schovat Stojím stojím stojím vítr stále fičí stojím stojím stojím vítr stále fičí hlavu moji zničí hlavu moji zničí vítr kterej vane Bože co se stane Vítr pořád vane moje kůže tmavne moje snědý nohy skálou prorůstají moje dlouhý ruce k mrakům zvedají se moje tělo ženy kůrou potažený moje těžká duše se pak větrem stane vítr stále vane vítr stále vane... Sylvie Pomalu kámen po kameni kámen po kameni sedíš si na prameni sedíš si na prameni kámen po kameni kámen po kameni s havranem na rameni Pomalu kámen po kameni kámen po kameni bolí tě přemýšlení bolí tě přemýšlení kámen po kameni kámen po kameni snazší je zapomnění Pomalu nádech po nádechu nádech po nádechu propadáš se hloub spěchu propadáš se hloub spěchu kámen po kameni, kámen po kameni něco se v tobě mění něco se strašně mění A přece někdy v chvíli jasu někdy v chvíli jasu zaslechneš šepot hlasu... někdy v chvíli ticha někdy v chvíli ticha cítíš, jak něco dýchá... a potom někdy, když čas ti vyjde vždycky, když čas ti vyjde posloucháš tlukot křídel... myšlenku za myšlenkou myšlenku za myšlenkou tmu měníš v mlhu tenkou... oblak za oblakem oblak za oblakem sám stáváš se tím ptákem! kámen po kameni kámen po kameni něco se v tobě mění přichází probuzení Sylvie Copyright©2000 Johanka a Sylvie