Problém české společnosti a homosexuálů není jen v nedostatečných legislativních úpravách. Jde o nedostatek informací projevený iracionálním strachem ze strany heterosexuální většiny a o „neviditelnost“ motivovanou nedostatečným sebevědomím homosexuální menšiny. Důsledkem je sociální diskriminace homosexuálů.

APRILES, jako jediná akce svého druhu v České republice, otevíral a sbližoval svět homosexuálů a heterosexuálů ne přes jednostranné prosazování homosexuality, ale konfrontací a dialogem obou světů, různých životních stylů, žen a mužů. Na základě toho vytvářel prostor pro nové perspektivy porozumění a tolerance.

Festival APRILES pořádalo občanské sdružení Promluv, avšak nebyl tvořen výlučně lesbickými ženami pro lesbické ženy. Koncepčně přesahoval možné hranice homosexuální komunity a počítal s aktivní účastí široké veřejnosti. Programovou skladbou byl orientován především na ženy bez ohledu na sexuální orientaci, věk, rasu, národnost, sociální postavení nebo tělesný handicap. Byl založen na workshopech, kurzech, diskuzích a přednáškách. Kulturní část tvořily videoprojekce, filmové a divadelní představení, hudební matiné, výstavy uměleckých děl. Při výběru přednášejících a umělců se pořadatelky zaměřovaly především na ženy, případně se obracely na odborníky z homosexuální komunity. Oslovovaly také specialisty ze zahraničí. Celý program probíhal ve třech jazycích (česky, anglicky a německy), čímž byla umožněna a vítána účast zahraničních návštěvníků.

APRILES byl jedinou celonárodní akcí zaměřenou na homo- a bisexuální ženy, pro které tím vznikala jedinečná příležitost setkat se a poznat se navzájem. Byl především významnou událostí pro ženy z menších měst a vesnic v ČR, kterým naplňoval potřebu kontaktu se sobě podobnými ženymi a pozitivního přijetí jejich odlišnosti.

Konkrétními důsledky festivalu mělo být zviditelnění lesbických žen a veřejné upozornění na jejich sociální diskriminaci; přiblížení světů homosexuálů a heterosexuálů; otevření nových perspektiv porozumění a tolerance; otevření otázky: „Jaké je místo leseb mezi ženami?“; podpora sebevědomí homosexuálně orientovaných žen a zvýšení informovanosti návštěvnic o specificky ženských tématech.

APRILES ’95 První ročník byl koncipován jako kulturně sportovní setkání lesbických a bisexuálních žen. Zúčastnilo se ho asi 150 žen reprezentujících lesbickou komunitu v Čechách a zahraničí.

APRILES ’96 (12. – 15. 4. 1996, Praha) již měl charakter festivalu a byl poprvé otevřen pro veřejnost. Okolo 400 návštěvníků si vybíralo ze široké nabídky kulturních a společenských témat, jejichž hlavním posláním byla KONFRONTACE a zviditelnění sociální diskriminace homosexuálů.

APRILES ’97 (25. – 27. 4. 1997, Praha) navázal na úspěšný předchozí ročník tématem DIALOG, pro nějž se snažil vytvořit všechny podmínky. Jedná se o dialog světů homosexuálů a heterosexuálů, žen a mužů, národností, životních stylů, sociálních postavení. Dialog znamená vývoj od pouhého střetu – konfrontace a přináší zájem o nové a nepoznané, je nasloucháním, příjemným hovorem, porozuměním. Dá se vyjádřit různě, i beze slov. Při dialogu je možné zbavovat se obav a předsudků, klást otázky a nacházet odpovědi, vyjadřovat své názory, vzájemně se sbližovat. Festivalu se zúčastnilo cca 1000 návštěvnic a návštěvníků a těšil se nebývalému ohlasu médií.

APRILES ’98 (29. – 31. 5. 1998, Praha) s podtitulem ŽENSKÁ REALITA – RADIKÁLNÍ POHLED sledoval dvě linie. První byl kulturní a vzdělávací program, který probýhal formou kulturních prezentací, diskuzí a workshopů dotýkajících se témat aktuálních v lesbickém, ženském bisexuálním a/nebo feministickém radikálním politickém pohledu na ženskou realitu. Druhá linie směřovala k vytvoření vazeb, aktivistické spolupráce a koalic v rámci takto politicky smýšlejících komunit a byla zastoupena studijně sdělovací skupinou určenou aktivistkám, budoucím aktivistkám a zájemkyním o radikální pohled a/nebo ženskou vzájemnost.

APRILES ’99 (23. – 25. 4. 1999, Praha) s podtitulem NA SVĚTĚ NEJSOU JENOM POMERANČE byl posledním festivalem tohoto jména. V programu se objevily některé novinky, jako například téma „ekologické feminismy“, ženy podnikatelky anebo partnerská poradna Dr. Šťastné. Na organizaci festivalu se podílely všechny pražské lesbické organizace a navštívilo ho na 200 žen.