Od začátku...
Ke konci roku 1989 se někteří homosexuálně orientovaní občané scházeli v terapeutických skupinách při Sexuologickém ústavu v Praze. Z jejich aktivity pak začal vycházet bulletin „Lambda" o několika stranách, kde se navzájem informovali o dění v zahraničí a o pomoci stejně orientovaným lidem v tísni. Začalo se formovat sdružení, které registrací v únoru 1990 dostalo statut občanského a neslo název SVAZ LAMBDA – sdružení společné pro ženy i muže s homosexuální orientací A to byl úplný začátek.

Poměrně rychle začaly po uvolnění politické situace vznikat občanská hnutí, nejprve politického, a posléze i sociálního a humanitárního směru. Díky tehdejší liberální politické situaci také mohla vzniknout LAMBDA, aniž by se její členové museli obávat perzekucí ze strany státních orgánů. LAMBDA ihned zahájila osvětovou a sociálněvýchovnou činnost. V květnu 1990 se také uskutečnila 1. homosexuální konference na našem území vůbec.

Jedním z prostředků informování o životě této sexuální minority se staly noviny „Lambda", které vycházely jednou měsíčně a byly prodávány pomocí nás všech v barech a klubech určených naší minoritě, v podchodech metra, při různých humanitárních aktivitách. Tento měsíčník byl určen jak ženám tak i mužům, neboť se na jeho přípravě podílely jak ženy, tak muži.

V roce 1991 vyšlo první číslo barevného měsíčníku „SOHO", které mělo vlivem finančních problémů několikaměsíční nucenou přestávku, po níž se přejmenovalo na „SOHOrevue" a následně (po změně vydavatele) na „SOHO Absolut revue". V tomto časopise, nejen pro 4%, měly ženy svou stálou dvoustranu, která se změnou koncepce zanikla.

V době, kdy začalo vycházet „SOHO" už byla struktura homosexuálních organizací na našem území složitější. Jednak vznikaly další sdružení, jednak se SVAZ LAMBDA rozštěpil na ženskou a mužskou frakci a obě se samostatně a pod novým názvem řádně zaregistrovaly u Ministerstva vnitra České republiky. Vzniklo již výše zmiňované Sdružení organizací homosexuálních občanů (SOHO), které je mimo jiné zastupuje i v International Lesbians and Gay Assotiation (ILGA). Po rozdělení ČSFR na Českou a Slovenskou republiku podepsalo SOHO smlouvu o spolupráci s obdobným sdružením Ganymedes na Slovensku.


L-klub LAMBDA Praha
Marcela Šulcová – tehdejší předsedkyně ženské sekce SVAZU LAMBDA později i L-klubu LAMBDA a nyní prezidentka SOHO pro ženy sama říká: „Pražská skupina lesbických žen se v květnu 1990 vytvořila při SVAZU LAMBDA. Bylo nás 11, jak v kopané. Podařilo se najít prostory pro pravidelná setkání. Nebyly nijak atraktivní, ale dobré přinejmenším k tomu, aby vešlo do povědomí mnoha žen, že každou druhou středu v měsíci mohou v šest večer na dvě hodiny přijít. Podívat se, ujistit se, že nejsou samy kdo hledají společnost před kterou si nemusí na nic hrát. Z desítek tváří, které našimi schůzkami prošly (některé se jen mihly) zůstalo tolik, aby se dokázaly odpoutat od SVAZU LAMBDA a v červenci 1992 založit samostatné, čistě ženské společenství s názvem L-klub LAMBDA Praha, které bylo 20. 7. 1992 oficiálně registrováno Ministerstvem vnitra České republiky."

L-klub LAMBDA Praha byl do nedávné doby jediným čistě lesbickým a oficiálně registrovaným sdružením v České republice. Jeho hlavní náplní byla organizace schůzek lesbických žen. Aby se o této možnosti dozvědělo co nejvíce lesbických žen, podávaly členky rady L-klubu LAMBDA Praha inzeráty do inzertního tisku a také do „SOHOrevue". L-klub LAMBDA Praha má od svého vzniku ročně cca 20-30 členek a mnoho dalších aktivistek a příznivkyň.

Ještě ve sdružení LAMBDA vydávala pražská skupina lesbických žen v letech 1990 až 1991 informační občasník bulletin „Ženy ženám". Vycházel podle potřeby ve formátu nejprve dvě strany A4, poté čtyři strany A5 v nákladu cca 50 kusů.

Prvním významným samostatným projektem L-klubu LAMBDA Praha (už v roce 1992) bylo vydání první sbírky lesbické poezie s názvem „Promluv", která dala posléze název nejen časopisu PROMLUV, ale i celému sdružení Promluv. K uvedení sbírky proběhl slavnostní večer s recitací básní ve sbírce publikovaných s hudebním doprovodem houslové virtuosky.


Časopis PROMLUV
Pro některé členky L-klubu LAMBDA Praha tento počin znamenal otevření nových perspektiv v podpůrné činnosti pro lesbické ženy a v dubnu 1993 začaly připravovat nulté vydání lesbického zpravodaje, prvního a dodnes jediného v celé ČR...

Ohlas na ukázkové číslo PROMLUV (v nákladu 200ks) byl tak velký a tak příznivý, že již v červnu 1993 vyšlo první regulérní číslo a to již v nákladu 500 kusů. K jeho realizaci výrazně přispěla spolupráce s Národním centrem podpory zdraví (NCPZ), kde se časopis kopíroval. NCPZ rovněž finančně přispělo na distribuci tohoto čísla.

S přibývajícím zájmem čtenářek se rozrůstala i redakce časopisu.

„Díky grantu od MZ ČR se nám časopis v pětitisícovém nákladu podařilo zdarma distribuovat na všechny střední a vysoké školy, sexuologické, psychologické a manželské a předmanželské poradny, jakož i do všech veřejných knihoven. Samozřejmě i na soukromé adresy žen, které si časopis objednaly." říká bývalá šéfredaktorka M. Benešová.

Od října 1993 do prosince 1993 vyšly čtyři čísla časopisu PROMLUV (3 - 6) ve stále se zvyšující kvalitě. V průběhu realizace projektu se podařilo zařídit tištění obálky na křídovém papíře a zvýšit výtvarné kvalitě časopisu PROMLUV. Do časopisu byly zařazovány informace o aktuálním lesbickém a gay dění, literární příspěvky a také informace o ženských a feministických aktivitách. Důležitou složkou obsahu byly články o životě lesbických a bisexuálních žen, o sebepřijetí a coming outu. Některé články vycházely také v dvojjazyčné mutaci – čeština a angličtina, neboť v České republice žije poměrně silná anglicky mluvící komunita žen.

Od roku 1994 převzalo vydávání časopisu nově vzniklé sdružení Promluv.

PROMLUV byl koncipován šířeji, mohly se proto jeho prostřednictvím setkávat ženy jak lesbické, tak i ty, které se o ženy zajímají obecně (tedy nesexuálně). Byla zde reflektována i tak aktuální témata, jako například otázky feminismu a násilí páchané na ženách.

Časopis byl distribuován zdarma a komukoli, kdo o to požádal. Pouze poštovné si každý platil sám. Práce redaktorek nebyla nijak honorována a dotace na jednotlivá čísla se skládala z různých zdrojů, takže někdy byla otázka, zda se vůbec podaří časopis vytisknout. Třetím rokem vydávání časopisu redakce nabyla velmi stabilní podoby a ustálila se forma, obsah, úroveň i periodicita (dvouměsíčník). Začala vycházet monotematická čísla, která z různých úhlů zkoumají život lesbických žen (vyšlo „Mateřství", „Coming out", „Spiritualita", „Sexualita", „Feminismus").

Časopis PROMLUV dnes změnil část redakčního týmu a v roce 1998 se z finančních i personálních důvodů spojil s časopisem ALIA, který mezitím vznikl v L-klubu LAMBDA Praha


Mimopražské skupiny
Praha má dvě řádně zaregistrované skupiny zabývající se homosexuálními ženami – je to Promluv a L-klub Lambda Praha. V Ostravě, Brně a Olomouci jsou ženské kluby oficiální součástí smíšených gay sdružení. (Lambda Ostrava, Lambda Brno - Sapfo klub, Ucho Olomouc). Jejich činnost a cíle jsou víceméně podobné – sejít se, ubezpečit se, že nejsme samy a podpořit se navzájem. Akce pořádají nadšené ženy, které většinou tomuto typu hnutí obětují veškerý volný čas, většinou i finance, schopnosti nevyjímaje. Potýkají se především s problémy coming outu (téměř nikdo není ochoten veřejně vystoupit), nedostatkem peněz na činnost a dobrovolností v tom špatném slova smyslu (nízká míra osobní odpovědnosti, nespolehlivost, nezávazné jednání, vysoká fluktuace). Některé skupiny si vydávají informační zpravodaje, většinou nízkého nákladu a místního charakteru. Mohlo by se zdát, že když nemá taková skupina politické nebo vysoké ideové cíle, je její existence zbytečná. V určité fázi sebepoznání má však klíčový význam právě prosté přijetí faktu: Jsem taková a nejsem sama.


Promluv jako organizace
V únoru 1994 bylo Ministerstvem vnitra České republiky oficiálně registrováno samostatné sdružení Promluv. Od června 1994 Promluv podepsal dohodu s L-klubem LAMBDA Praha o převodu vydavatelských práv k časopisu PROMLUV.

Vzhledem k cílům sdružení by se Promluv mohl nazývat daleko výstižněji – Protimluv. Šlo mu především o to, aby si lesbické ženy nemusely vytvářet menšinovou kulturu, nebyly stigmatizovány a mely plnou, tj. i sociální rovnoprávnost. Snažil se o to pravidelnými, specificky zaměřenými akcemi: „Apriles" – festival lesbické kultury, otevřený nejširší veřejnosti (první ročník se uskutečnil v r. 1995); „Podzimní víkend s dětmi" – sportovní akce především pro matky s dětmi; otevřené diskuzní večery s promítáním; literární večery a soutěže. Díky stabilní místnosti v centru Prahy byl Promluv místem setkání i informačním centrem. V kanceláři byla umístěna knihovna a archiv pro veřejnost, pořádaly se zde jazykové kurzy.

Dalším cílem sdružení bylo navazovat spolupráci s ženskými a lesbickými organizacemi v Čechách (Profem, Gender Studies) i v zahraničí (Sowieso Drážďany, Museion stred Banská Bystrica, časopis Ihrsinn, COC Amsterodam...). Promluv se také zapojil do cyklu přednášek na univerzitách (v Praze, Olomouci a Brně) pod vedením dr. Jiřiny Šiklové „Sociální problémy z aspektu gender" přednáškami o ženské homosexualitě. Sdružení iniciovalo a spolupracovalo na některých výzkumech týkajících se lesbických žen ve společnosti, jako např. mezinárodní projekt „Lesbické matky v Evropě" nebo „Lesby z hlediska gender".