Narodila se a vyrostla na překrásném ostrově Egejského moře – na ostrově Lesbos. Pocházela z hlavního města ostrova – Mytiléné i když mnoho zdrojů udává jako místo jejího narození Eressos. Otec ji zemřel ještě když byla malým dítětem a vyrůstala tedy s matkou a třemi bratry. Provdala se za bohatého kupce z ostrova Andros – Kerkilase, s nímž měla dceru Kleis, a po němž zdědila veliké jmění. Rodina Sapfó patřila k horlivým nepřátelům tyranů, a proto bala básnířka dvakrát ve vyhnanství, mimo jiné i v řeckých koloniích na Sicilii. Po návratu na Lesbos založila školu pro dívky ze šlechtických rodin. Učila je poezii, hudbě, tanci a jemným mravům. Její současníci ji popisovali jako ženu s pronikavým pohledem, usmívající se tváří a příjemným hlasem, avšak neříkali o ní, že je krásná (podle tehdejších norem). Se studentkami ji pojilo hluboké přátelství, láska, dokonce až vášeň, kterou vyjadřovala svými básněmi. Neexistují žádné historické prameny k teoriím o její sebevraždě z nešťastné lásky k pastýři Faonovi – Sapfó zemřela v 60. letech, a její skok do moře vymysleli autoři řeckých komedií a římští básníci.

Sapfó byla obdivována a ctěna již svými současníky – Solón, Pindaros, Plútarchos si jí velmi vážili; Platón ji nazval „desátou múzou“, Antipatros „Homérem ženského rodu“ a Lukiános „sladkou chloubou ostrova Lesbos“. Obdivovali ji také pozdější básníci – Horatius, Ovidius, Cato, Petrarca, Boccaccio, Byron a mnoho, mnoho jiných.

Tvorba Sapfó se těšila zasloužené slávě, ale často byla i zakázanou četbou. V Bizantské říši roku 380 n. l. spálili všechny její knihy – svatební písně, hymny, modlitby, epigramy, milostné písně i písně k přítelkyním. Dílo zkázy dokonal papež Řehoř VII., který nechal spálit všechny klasické knihovny v Constantinopoli a v Římě. Z 9 vydaných sbírek poezie se zachovalo několik písní a několik stovek fragmentů, často jen jako citáty v dílech jiných antických autorů.

Poezie Sapfó je dodnes inspirací pro ženy milující jiné ženy; Sapfó byla první, která tuto lásku přelila na papír; a slova lesbismus a sapfismus dodnes označují lásku mezi ženami.